Zahradní železnice

Klárčina ‚úchylka‘ na vláčky postoupila do další úrovně :-). Dokonce překonala strach z tunelu a hned při odchodu jsem ji musel slíbit, že až pojedeme kolem na kolech, tak se určitě stavíme.

Vřele doporučuji všem podobně ‚postiženým‘ tatínkům – nebude to zábava jenom pro vaše děti, ale i pro vás.

Zajímavá je i motivace pána, který železnici postavil a provozuje. Dovolím si citovat z jeho webu:

Proč jako důchodce se tímto zabýváte?
- Tuto otázku si kladu již 9 let a vyřeším ji asi až v domově důchodců.

Proč nemáte u tratě pokladnu nebo prodejnu jízdenek?
- Není na ni místo.

Není to pro vás prodělečné?
- Je, ale chci vytvořit opozici prudce vzrůstající ekonomice.

Nebojíte se vandalů?
- Bojím, ale mým největším nepřítelem jsou elektrické kontakty, zvláště když na ně prší, nebo se rozmnoží myši. Pak nezbývá než jít do kolen a nedívat se kolem, jestli se vám lidé nesmějí.

Máte ještě motivaci?
- Mou motivací jsou zahraniční katalogy zahradních železnic a potutelné úsměvy kolemjdoucích.

Myslíte,že to děti baví?
- Jenom chvilku, ale je to lepší než některé současné samopohybující se hračky.

Chcete to nějak zlepšit?
- Usilovně nad tím přemýšlím, aby děti mohly vyvíjet také nějakou činnost.

Například?
- Aspoň někde otáčet kličkou …

Můžeme vám popřát další úspěchy?
- Raději ne, úspěchy potřebují jinde.

Má to vůbec smysl?
- Asi nemá, prioritou dnešních dětí jsou počítačové bojové hry a počítačové ničení aut.

A já říkám: Dokud vás to baví a děti jsou z vaší práce nadšené, tak to smysl má. A to že jsou nadšené je vidět na jejich očích. Děkuji!