USA: Atlanta

Po snídani jsme cestou do Atlanty navštívili naši pobočku v Kennesaw.
Ještě jsou tam tři místnosti volné, takže se můžeme rozrůstat. Jako
detašované pracoviště by se mi to moc líbilo :-).
Na dálnici do Atlanty (nevím jak moc je to v USA bězné) je jedna pěkná
věc. Mluvím o tom levém pruhu označeném kosočtvercem (viz fotky). Není
vyhrazen pro řidiče, kteří jedou jako pohlavní orgány, ale pro auta, kde
jsou 2 a více pasažérů. Pěkná podpora, aby lidé nejezdili v autě sami.
Po návštěvě ZONER Inc. nás Šárka a Sláva povozili a povodili trochu po
Atlantě. Nevěděl jsem, že Coca Cola pochází ze státu Georgia a že má Coca
Cola v Atlantě centrálu a muzeum. I když nejsem zrovna příznivce tohoto
nápoje, prohlídka muzea stála za to. Součástí prohlídky byl i 3D film
doplněný o pohybující se sedadla, stříkající vodu a foukající vítr. Aby
byl prožitek dokonalý, tak v momentě kdy z plátna vylétla vážka a narazila
do nás, tak ze sedadla vystřelil čudlík a zaryl se mi do zad. Zlatým
hřebem, resp. sladkou monstr tečkou prohlídky byla ochutnávka cca 30 druhů
nápojů z produkce Coca Cola. Mám pocit, že budu kadit cukr ještě týden.
Těsně před odletem jsme se šli podívat na vyhlídku do 70. patra hotelu
Westin, před kterým jsem společně s Katkou (dcera Šárky a Slávy) odlovili
první cache v USA. Chilku ale travalo, než mi došlo, že hint „Roof tight“
je anagram.
Odlet do LA se trochu zdržel, protože pilot při rolovaní zjistil, že nám
nejde nastartovat jeden motor. Přišel však nějakej maník, asi do toho
něčím třísknul, protože motor naskočil. Teď jsme 10972m nad Novým Mexikem
a motor zatím funguje. Se Slávou a Alešem jsme si našli príma zábavu.
Každý pasažér ma před sebou malou dotykovou obrazovku, kde si můžeme
pouštět TV, filmy a nebo hrát hry. Hrajeme hru Trivia (něco jako Kdo chce
být milionářem), pojmenovali jsme se „ZONER“ (je to síťová hra, cestující
hrají proti sobě). Většina kol (20 otázek) skončila hláškou „ZONER is the
winner“ na monitorech spoluhráčů. Mamut je ale Mamut.
Za hodinu a půl přistávame v LA.