Kopřivnický Drtič 2011

Nejsem žádný závodník, kolo beru jako relaxaci a dopravní prostředek. Proto prosím berte následující řádky pouze jako subjektivní názor někoho, kdo má obrovskou radost z toho, že to přežil.

Rád bych alespoň touto cestou poděkoval Romanovi, všem organizátorům a pomocníkům. Opravdu jsem si to užil. Je to nevděčná role něco organizovat, protože vždy se najde nějaký nespokojený debil. Ale dokud převažuje spokojenost, má cenu pokračovat.

Děkuji! Příští rok pojedu určitě znovu.

A nyní pár poznámek, spíše pro mě, abych si dokázal vybavit jaké to je, když má člověk za sebou 137km, písek v zubech a bahno mezi půlkama (nemám blatník):

Drtiče jsem jel potřetí a opět s MilanemŽ. Podezírám ho, že mě na Drtiče vytáhnul jenom proto, protože když byl před čtyřmi roky na Drtiči sám, stal se tento příběh: Byl jsem s jeho manželkou na pivu a zjistili jsme, že je těhotná (neměla chuť na pivo, nebylo ji dobře, tak jsme doběhl domů pro těhotenský test). Ten rok Milan Drtiče nedojel, protože jsme mu tuto informaci zavolali a on to přehnal s oslavami. Pro jistotu mě od té doby bere sebou.

MilanŽ pod Ondřejníkem
Letos jsme si slíbili, že to nebudeme přehánět s občerstovačkama. Předloni jsme dali na Visalájích kačenu, zelí a knedlík. Proložili pivkama a byli zralí na postel. Proto jsem se posilnil raději den předem (pečené koleno) a na cestu se vybavil výplody nejnovějšího vědeckého výzkumu. Klídek, to co je na fotce jsem všechno nesežral, to bych byl jak raketa. Ne kvůli rychlosti, ale kvůli průjmu. 
Večeře den před startem
Palivo do rakety
Oběd
Letos jsem poprvé na Drtičovi píchnul. Takový tenoučký drátek a jak mě dokázal naštvat. 
Letos poprvé mám i „poslední“ tajnou kontrolu. I když nám dala zabrat, byla už tma a příjezdová cesta připomínala spíše koryto potoka. 
Velké díky si zaslouží naše holky (Martina + Ivana), když jsme dojeli domů, byly na stole připraveny talíře, v ledničce vychlazené pivo, na sporáku čerstvě usmažené řízky a kýbl brambor. 
Pro mě obrovský úspěch – 329. místo z 670 (2010: 279. z 534, 2009: 455. z 607). I když daleko větší radost mám z toho, že máme všechny kontroly. 

A ješte pro ilustraci zprávy, které jsem posílal Ivaně z Drtiče:

  • 20km, prvni defekt
  • 50km za nama, 78km to go. Jeden defekt, Milanovo zadni kolo zrale na centrovani. Gulas a pivo.
  • Chcije. Milan v lese chcije. Ze me chcije pot. Z mraku chcije. 70km za nama. 
  • 91km
  • Rovnych 100km, Pustevny. Zasadni otazka: Zkratit nebo nezkratit?
  • Cil, 137km, cca 3800m nastoupano, cas 14 hod 21 min (o 9 min lepsi nez loni). 7 kontrol + 2 tajne. Bahno mam i mezi pulkama.
Stránky Drtiče (více fotek, videa, …) naleznete zde.

3 komentáře u “Kopřivnický Drtič 2011

  1. :))jsem se tady smála nahlas, super :)) seš dobrej!

  2. Pěkné, pěkné, příští rok to také dám celé :-) Jitka

  3. Pingback: Na volné noze | Když je Pavlín ukecanej

Komentáře nejsou povoleny.