Teta Pavlína byla kluk

Říkám Klárce, že se nechám ostřihat do hola.

Klárka: „Proč?“
Já: „Nebudeme muset odmotávat vlasy z kartáčů vysavače a obírat Elišku od vlasů.“
Klárka: „To nemůžeš, holky mají dlouhé vlasy. Krátké mají kluci.“
Já: „Teta Pavlína má krátké vlasy a je holka. Tak jak to teda je?“
Klárka: „Teta Pavlína, když byla malá, byla kluk.“

Montér Klárka

Měním baterii na umyvadle, Klárka chce jako obvykle pomáhat. Abych ji zabavil, tak jsem jen tak plácnul:

„Klárko, podej mi 18 klíč. Víš, jak se pozná?“

Její odpověď mě rozsekala:

„Vím, to se pozná podle toho oblouku, prostě jak je velký ten oblouk.“

 

Co je mokré, to je čisté

Teorie mého tatínka (co je mokré, to je čisté) se potvrdila:

Klárka myje nádobí a ptám se, jestli to umývá houbičkou, ať je to čisté.

Klárka: „Nepotřebuji houbičku, podívej, jak jsou tam ty kapky vody, to znamená, že je to umyté.“

Prvních jarních 20km

Těch 20km teda není mých, ale Klárčiných. Dnes jsme poprvé pořádně otestovali „tyč“ za kolo na naší oblíbené trase Líšeň – U Jelena. Když to shrnu – Klárka spokojená, já pyšný a musel jsem slíbit, že v pondělí pojedeme do školky na kole. Akorát jsme byli jak prasata, ale náš rozumbrada to okomentoval slovy:

„Tati, my můžeme jezdit bahnem, já mám sluneční brýle, mě to nevadí.“

Ono to není vidět, ale ty černé puntíky na vestičce jsou masařky

Čistota půl zdraví

Záznam trasy z Endomondo.