Ivana Minářová se představuje

Autorka článku je stavební inženýr, toho času na mateřské dovolené. Protože však nechce zakrnět a každá koruna se hodí, projektuje v omezené míře i během této přestávky. Více informací naleznete na www.minarova.cz.      

Je ze mě stavař na volné noze

Přátelé, kamarádi, bývalí a případně budoucí kolegové,

rozhodla jsem se, že se vrátím k mé profesi stavebního inženýra a začnu projektovat dříve, než mi skončí mateřská. Ne že by mě to na mateřské nebavilo, ale nastal čas oprášit mé znalosti, provětrat opět AutoCAD, nakreslit si nějaký ten domeček a najít, kam mi holky schovaly razítko autorizovaného stavebního inženýra.

Po zralé úvaze jsem nyní na volné noze. Co umím najdete na www.minarova.cz.

Pokud byste vy nebo vaši známí potřebovali projekt na boudu pro psa nebo i něco většího, ozvěte se prosím. Nepohrdnu ani digitalizací stavební dokumentace. Ráda vypomohu i jinému stavaři s rutinní prací, na kterou nemá čas, případně ho nebaví. Momentálně mi nejde o to vydělat peníze, ale ukázat okolí co umím.

A pokud nic od stavaře nepotřebujete, budu velmi vděčná za sdílení tohoto příspěvku. Děkuji.

Chleba z ošatky

Chleba z ošatky jsem pekla celkem 3x a zjišťuji, že bez ošatky mi bylo líp. Než jsem ji koupila, upekla jsem čtyři chleby kynuté v plastové míse. Byly úplně v pořádku, akorát neměly na povrchu proužky.

V čem je problém?

  1. Trouba peče víc a rychleji než je uváděné v receptech a výsledkem jsou upečené kousky tmavší než je zdrávo (to jsem si ověřila už před lety na vánočce), navíc peče jinak s různým množstvím vody pro zvlhčení prostoru trouby (jednou jsem dala kastrolek na rošt k chlebu, podruhé na plech pod rošt a nakonec za nejlepší považuji kastrolek na dno trouby a ke konci pečení nechat úplně bez vody, aby se mi upekl i spodek bochníku).
  2. Jeden ošatkový bochník byl asi nedokynutý – hodně rozpraskal.
  3. Vyklopit těsto z ošatky do pečící nádoby není jen tak, první dva pokusy moc nedopadly, trefila jsem se na hranu. Snažila jsem se to srovnat, ale moc se nedařilo.

A můj třetí ošatkový chleba se mi konečně líbí. I Klárce :-)

IMG_20130512_085222_1 IMG_20130512_085834_1_1

Kváskový experiment

Můj první pokus s kváskem skončil fiaskem. Po čtyřech dnech zdárného krmení jej začaly ujídat plísně. Problém mohl být v tom, že jsem se mu snažila “zatopit” tím, že stál v příjemné teplotě kolem 26 °C poblíž topných trubek ústředního vytápění a z jedné strany se odpařená voda vysušovala.

Další výrobu kvásku jsem pečlivě naplánovala – o víkendech jsme byli pryč, nebylo človíčka, který by nakrmil. Dlouhá zima mi však pomohla a cyklovíkendy se posunuly na opravdové jaro a já jsem se mohla kvásku více věnovat.

Už po třech dnech “prvního” kvásku jsem přebytky zužitkovala při pečení chleba v pekárně. Celá rodina se olizovala, chleba byl jiný, lepší, krásně dírkovaný. Řekla jsem si, že samotné kvasnice nám už chutnat nebudou a kváskový chleba se dřív nebo později podařit musí.

Nově založený kvásek se má k světu. Je mu 11 dní, sedí na akvárku a je mu tam dobře. Včerejší přebytky jsem opět chtěla přidat k těstu do pekárny. Ale bylo ho víc (asi 70 g), tak jsem jej smíchala s vodou a moukou v množství podle receptu k pekárně a nechala dopoledne zaležet. Po obědě jsem dosypala sušené kvasnice a sůl a pekárnu zapla. Naučila jsem se zhruba 45 minut před začátkem pečení vyndávat hnětací metly. Tak jsem chtěla učinit i teď, ale těsto se mi zdálo moc řídké, tak jsem ještě před posledním mícháním přidala mouku a doufala, že se zamíchá. Nevím, podle čeho se pekárna řídí, ale tentokrát nemíchala. Těsto jsem vyndala, zamíchala ručně a šupla zpět do pekárny. Až do konce pečení jsem nedoufala, že z tohoto pokusu bude jedlý chleba. A byl. Díky ručnímu domíchání nebyl chleba tvaru brikety, ale krásně zaoblený, díky kvásku pěkně prodýchaný (pekla jsem z 50% žitné a 50% bílé pšeničné mouky).

Teď mi na akvárku kromě mateřského kvásku sedí mísa s kváskem na chleba, který už do pekárny nedám. Pokusím se z něj vyrobit opravdu ten první klasický bochník. Ale péct budu až děti usnou, aby mi čerstvý chleba neujídaly, to si dám sama :-)

Chleba s kváskem z pekárny

Prodáme hluboký kočárek Bebecar

Eliška nám už z něj vyrostla, proto máme na prodej hlubký kočárek Bebecar v dobrém stavu.

  • hluboká korba č. 6820 – barva zelená s béžovo-hnědými doplňky
  • polohovatelná záda až do sedu
  • velikost vany 77×35 cm
  • vhodné pro velké dítě i v zimním fusaku
  • podvozek Stylo AT – barva bronzová
  • 4 velká nafukovací kola, přední otočná s aretací
  • odpružení + nákupní košík
  • taška na rukojeť
  • pláštěnka
S kočárkem jsme byli velmi spokojení – polohovatelná rukojeť, jezdili jsme bez problémů i v horším terénu (lesní, štěrkové cesty ap.).

Cena ke smlouvání 1500,- Kč
(původní cena 13.500,-)

Teta Pavlína byla kluk

Říkám Klárce, že se nechám ostřihat do hola.

Klárka: „Proč?“
Já: „Nebudeme muset odmotávat vlasy z kartáčů vysavače a obírat Elišku od vlasů.“
Klárka: „To nemůžeš, holky mají dlouhé vlasy. Krátké mají kluci.“
Já: „Teta Pavlína má krátké vlasy a je holka. Tak jak to teda je?“
Klárka: „Teta Pavlína, když byla malá, byla kluk.“